Začínat s kapelou v metalové zemi, jakou je Finsko, nemusí skýtat mnoho výhod. Sice se sousedi nezačnou křižovat, když si vytvoříte svůj první corpse paint a nebudou vám bušit smetákem do zdi, abyste přestali testovat novou ESP Arrow, protože je dost dobře možné, že jejich syn dělá totéž s novou RG Ibanez, kterou mu přinesl Joulupukki. Koncert ve vašem městečku nezakážou, že by se snad báli, že při něm komínem vykoukne Lucifer, ale sedmdesátiletý kronikář městečka může zkritizovat váš výkon, protože on, na rozdíl od vás, vlastní sbírku sušených netopýrů s autogramem Ozzyho Osborna. Metal je ve Finsku mainstream a když nejste hodně dobří, neuspějete.

Do ruky se mi dostala nahrávka začínající kapely „Dark Archive“. Tato skupina nepochází z maloměsta, ale rovnou z Helsinek, o to větší má konkurenci. Jak už název napovídá, tady se děje temnota, je to black metal s deathovým nádechem. A protože mám ráda začínající kapely, na začátek musím říct, že se tu nesešli špatní hudebníci. Genderově vyvážené těleso má netypické složení, dva muži, dvě ženy. A všichni jsou dost dobří hráči. Tolik na úvod.

EP „Abandone All Hope“ je prvním počinem kapely. Je to čerstvá, v listopadu dokončená novinka, nováček, který se bohužel vylíhl do země s obrovskou a kvalitní konkurencí. A to ho od začátku maličko diskvalifikuje.

Na začátek musím říct, že nahrávka je black metalová se vším všudy. Tedy i se zvukem, který má tendenci vést posluchače hodně hluboko do minulosti žánru. A zvuk nahrávce ublížil poměrně znatelně. Všechno, kromě bicích a screamu frontmana, se slilo do jednolité, kompaktní koule, ze které se překvapivě občas vyloupne něco, co zaujme a ihned ustoupí dalšímu přívalu, který se má tendenci měnit v neurčitý šum. Je škoda, že zanikly obě kytary. Přes jakkoli špatný zvuk člověka ve finském black metalu nadchne vždycky výborný melodický nápad, ať už poslouchá IC Rex, Kyy, Goatmoon nebo Hornu. V „Dark Archive“ jsou sice dobří hudebníci, ale zoufale jim chybí tahoun, skladatel, člověk, který by vytrhl kapelu z přešlapování na místě.

Na to, aby se „Dark Archive“ vyloupli ze šedi všech těch stovek dalších blackových čekatelů na slávu by potřebovali víc než naléhavý scream. Potřebovali by to, co nemají. Hudební nápad. Všechny skladby v „Abandone All Hope“ se slévají do jedné a krom chytlavého intra nenabídnou víc, než to, co jsme slyšeli tisíckrát. Black metal má jednu ohromnou nevýhodu. Přímo vybízí k tomu, aby se v něm chyby vydávaly za styl. Jenže zjevná chyba v rytmice nebo špatná nahrávka není styl.

Niko Aromaa se snaží vydat ze svého hlasového fondu maximum. Jeho scream zní dostatečně brutálně, i jemu ale dost ubližuje nahrávka. Sólová kytara ale schytala víc ran než zpěv. Heidi Holappa byla zbavena existence a to by kapela mohla výborně prodat charismatickou ženu v roli sólové kytaristky. Vynikne jen ve skladbě „Godless“, kde má šanci dokázat, že umí, ovšem prostoru se jí dostává opravdu málo. Každý z hráčů se ztrácí stejně jako ona. A tak „Godless“ zůstává jediným důkazem o tom, že kapela není špatná.

 

Nechci lámat nad „Dark Archive“ hůl. Když si poslechnu první počiny jakékoli své oblíbené kapely, slyším podobné chyby a asi bych kdysi odsoudila několik skvělých projektů. O tom by nejspíš recenze být neměla. „Dark Archive“ mají na to se vypracovat, je v nich potenciál, ale chybí zkušenosti i velký nápad, který se nedá vyvolat malováním pentagramů na podlahu. Pokud přijde a pokud bude mít kapela opravdu vůli, pak se další nahrávka podaří.

Dark Archive

4

Písně

3.0/10

Originalita

3.0/10

Produkce

2.0/10

Zpěv

6.0/10

Instrumentální složka

6.0/10

O autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x