Recenze: Vermilia – Kätkyt

0

Rok nabitý hudbou, mail praskající ve švech a tolik žádostí, že člověk musí selektovat i kdyby nechtěl. Vždycky na konci roku je mi líto těch, kterým jsem se nemohla věnovat a o jejichž hudbě jsem nestihla napsat ani řádku. Každoročně při probírce toho, co mi uniklo, najdu nějakou skrytou perlu. A tentokrát to přirovnání nekulhá, protože Vermilia je opravdu perla.

Zajímavá finská umělkyně si možná říká o to, abych ji přirovnala k Myrkur, ale po pravdě, tohle je mnohem ostřejší, syrovější a krutější hudba, ne tak estetická a víc zahalená black metalovým závojem. Trochu jsem se bála, že v oblasti pagan a black metalu se bude Vermilia pohybovat ve velice jemné a trochu plačtivé poloze, ale kupodivu jsem se spletla. Spíš, než Myrkur tvorba Vermilie připomíná Havrunkruunu. Temná panna z Pohjoly se drží klasických black metalových postupů a nelpí na zvukové čistotě. Finština blacku sluší. A Vermilia se rozhodla nandat posluchačům temnotu v rodné řeči. Album „Kätkyt“ se tak stává zajímavou, obohacující novinkou finského pojetí pagan/blacku.

Už v úvodní skladbě „Äiti Maa“, kdy se autorka hudby i textů obrací k matce Zemi, zazní to chytlavé propojení syrového screamu a ženského vokálu, který má velice příjemnou polohu. Vermilia se nesnaží o soprán, zůstává v klidové, altové poloze a nenutí se do jakékoli umělecké machy. Žádné velké pěvecké výkony, ale sdělení, nesená v rychlém tempu doprovodné hudby. Díky svému nadání mladá umělkyně zvládá obstarat kapelu systémem „one woman band“ a nezbývá, než zírat na to, s jakou kvalitou ovládá nástroje. Samozřejmě. Daný subžánr jí dovoluje technické nedokonalosti, ale právě proto si ho asi vybrala. Harsh vokál, kterým disponuje je masivní a pronikavý, Vermilia se dokáže proměnit v nádhernou medvědici. Ve chvílích, kdy chce být něžná, je ale opravdu něžná. Když její krutý harsh vystřídá v písni „Poissa“ čistý zpěv, je to moc hezký kontrast.

Čistý vokál si nelibuje v dokonalosti, ale tím spíš zapadá do klasické black metalové tradice. Ve střídání harsh a clean vokálu nečekejte žádnou Mashu Scream. Vermilia nehraje velké divadlo, ani to hlasové, a je dokonale finsky úsporná. Její podstata tkví v jednoduchosti a tvrdosti. Nic ozdobného, lesklého, žádná velká pěvecká gesta. Z jejího zpěvu má člověk pocit, že boří ruce do zmrzlé hlíny a propadá se do hlubiny tlení a prvopočátku vzniku světa. Je to kalevalicky přitažlivé, křičí to manalským podsvětím. Vermilia je přitažlivá díky tomu, že je v podstatě nenápadná.

Osobně jsem se posadila na zadek při skladbě „Saattaja“. Je to tak nedokonalá skladba, tak lehce kritizovatelná, tak prvoplánová, a tak neuvěřitelně syrová, že proniká opravdu hluboko. Do našich primitivních pudů, do naší touhy utéct do lesa a zbavit se přetechnizovaného světa, k základům bytí. Do té lesní temnoty nás ale nevábí finská labuť. Vábí nás nějaký brutálnější tvor, který poroučí vlkům a medvědům. V této poloze jde o velmi ženskou hudbu. O něco, co nejde vnímat hlavou, ale vlastně ani srdcem. Když použiju hodně velkou nadsázkou, tohle je hudba, která se děje od pasu dolů. Pánové prominou.

Vermilia mě překvapila a poměrně dost okouzlila. Kdybych mohla projevit nějakou strašlivou božskou vůli, přivlekla bych tuhle dámu na pódium vedle Moonsorrow. To propojení by muselo být naprosto excelentní. Vermilia má stejně krutý vyprávěcí dar, jako Ville Sorvalli. Je to vypravěčka dávných run, medvědice v rouše beránčím a vynikající tvůrkyně. Snad se nezkazí, snad nezměkne a nezačne být, proboha, něžná. Ta medvědí kůže jí nesmírně sluší.

 

https://vermiliaofficial.bandcamp.com/album/k-tkyt

https://www.facebook.com/vermiliaofficial/

 

 

0.00
8.8

Skladby

9.0/10

Originalita

9.0/10

Produkce

9.0/10

Zpěv

9.0/10

Instrumentální složka

8.0/10
Sdílení

O Autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Odběr  
Upozornit na