Prohlížíte: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Že se naše domácí scéna stále rozrůstá o nové hudební kousky, o tom není pochyb. Příspěvek do corového odvětví českého hudebního repertoáru přidali českobudějovičtí Marked As An Enemy v podobě EP „Crossroads“. Jak již název napovídá, tematicky se kapela zaměřila na křižovatky, přesněji na křižovatky životní, na rozhodnutí a na čelení jejich následkům. Téma ne zrovna originální, ale rozhodně nijak neurazilo. Marked As An Enemy vsadili na aktuálně velmi rozmáhající se a populární zvuk metalcoru a post-hardcoru, který, když se umí udělat opravdu pořádně, rozhodně stojí za to. Podmínky by kapela splňovala ve všech pěti skladbách, které EP obsahuje. Zvuk je…

Lunatic Gods figurují na slovenské hudební na scéně už pěkně dlouho, konkrétně od roku 1994. Dnes tuto devítičlennou (podle Metal Archives) formaci už lze snad označit za ansámbl a ne kapelu, z původních členů zůstali ve skupině dva. (Pro zajímavost: bubeníkem je Martin Marthus Škaroupka známý z Crade of Filth.) Přesto se mi zdá, soudě podle poslechu jejich první desky „Inhuman and Insensible“, že původní duch hudby z časů jejich založení zůstal, jenom se posupně vyvíjel a zrál. Styl, který hrají, by se dal popsat jako mix progresivního death metalu, black metalu a folku, ale v základu je jejich hudba…

V roce 2012 spatřila ve španělské Andalusii světlo světa kapela Perpetual Night. U zrodu stáli Raúl Ríos Beiro spolu s Césarem Ramírezem Ruedaem, kteří se v kapele věnují kytarám a zpěvu. A jelikož vyšel na konci dubna debut nazvaný „Anâtman“, pojďme věnovat Perpetual Night pár řádků. Po vydání dvou EP a jedné kompilace přichází čas, kdy se Perpetual Night zavírají do Sadman studia v Madridu a pod dohledem Carlose Santose vzniká materiál, jenž svou atmosférou spadá do kategorie skandinávského melodeathu. Připočtěte k tomu mastering od renomovaného producenta Jense Bogrena… a co asi tak může vzniknout. Melodický death metal patří k…

Metalové kapely se zpěvačkou zažívají v posledních patnácti letech zlaté časy. Nightwish, Amaranthe, Leaves‘ Eyes, Epica a další velká jména female fronted scény se těší mimořádnému zájmu publiku i tisku, situace pro začínající kapely však nijak růžová není, tisíce „malých“ kapel se snaží urvat svých patnáct minut slávy stůj co stůj. A přiznejme si, že přetékající dekolt a Instagram plný fotek snídaně v nedbalkách a tetování co nejblíže intimním místům slouží mnoha kapelám jako prostředek cesty na Olymp, neboť sexualita prodává a vykompenzuje leckterý nedostatek v pěvecké technice. Takže buď seženete začínající zpěvačku s odpovídajícími fyzickými predispozicemi – nebo potkáte Martu. Marta je totiž…

Co vznikne, když spojíte growl, monumentální pěvecký sbor, saxofon, finského výtvarníka, jazzové piano, kytarový dotek Johna McLauglina a Kalevalu? Hádáte správně. Nové metalové album. Amorphis konečně přinesli očekávanou novinku. Je to tak nečekané, až je to tradiční, je to tak tradiční, až je to nečekané. Pro ty, kdo neznají tvorbu finských Amorphis detailně, to bude jen polovina zábavy, ale stejně si to užijí. Ti, kdo neustále tvrdí, že Joutsenova éra zničila vývoj kapely a Amorphis komercializovala, budou stejně nadávat. Nové album pro ně není určené. „Queen of Time“ je pro muzikanty a pro ty, kdo si muziku umí užít, je…

Když jsem před dvěma lety objevila velice dobře znějící EP „Scarlet“ pětičlenné finské kapely Callidice, nešetřila jsem chválou. Také jsem Callidice přirovnávala k Wolfheart, což dneska musím dost výrazně přehodnotit. Co zůstává, je moje zaujetí. A nevyprchalo ani nadšení z téhle talentované a zajímavé kapely. Naopak. S příchodem nového alba „Anthem for Resistance“ se moje nadšení ještě o velký kus rozrostlo. Samozřejmě, jinak člověk píše o kapele, která je pro něj velkou neznámou, a jinak píše o hudebnících, které osobně zná a jejichž tvorbu sleduje dost podrobně. Na druhou stranu, osobní rovina recenze má svoje kouzlo v tom, že kritik…

Plzeňská formace Avidity for… naklusala po třech letech od vydání alba „Na svůj osud se nadřeš“ do studia Accent Plzeň, aby nahrála svou druhou desku. Pod dohledem Pavla Černegyho tak vznikla deska „Restart“, kde si odbývá premiéru nový zpěvák kapely, Lukáš „Joy“Justich. Přiznám se, že jsem dosud o Avidity for… neslyšel, a tak jsem nevěděl, co mě čeká. Jako žánr má kapela uveden symfonický metal, což mě zarazilo, protože to není můj šálek, ale člověk neustále poznává nové věci, a v muzice tím tuplem. No nic, CD v přehrávači, prst zatlačil na tlačítko play a je tu intro v podobě…

Jestli na začátku roku ovládli funerálně doomovou scénu faerští Hamferđ, pak jaro bezesporu patří Britům. Eye of Solitude je stálice, která letos v květnu vydala už páté album. Těžkotonážní, smutkem posedlý funerální doom, plný temnoty, se vleče v tom nejpomalejším tempu, jaké je ještě udržitelné pro posluchače i pro hudebníky. Britští mistři ponurosti ale vědí, jak pracovat s těmi, kdo se rozhodli propadnout tomuto obtížně poslouchatelnému žánru. Album „Slaves to Solitude“ představuje funeral doom v jeho nejvyšší formě. Při srovnání s nejvýraznějšími doomovými alby poslední doby, tedy s „Támsins likam“ výše zmíněných Hamferđ, „Destin“ mezinárodního uskupení Clouds a s „No Stars Upon the Bridge“…

Nová deska Bloody Obsession nese název Husaria. Název v polštině není náhodný, ale poukazuje na inspiraci husarskými válkami v 16. a 17. století na území tehdejší republiky obou národů. Myšlenka pro takto tématickou desku vznikla díky lásce k historii válek. Velkou múzou byl také román Henryka Sienkiewicze – Ogniem i Meiczem. V jednotlivých skladbách jsou odhalovány skutečnosti, které se udály na pozadí tohoto historického období a dohromady tvoří menší příběh. Prostřednictvím těchto skladeb se podíváme nejen na klasický nájezd husarské jízdy na nepřítele, ale také zjistíme něco víc o Bohdanu Chmelnickém, Záporožských kozácích a o velkém Chánovi. Doprovázeni válečnickými zpěvy se…

Když jsem dostala tak skvělou příležitost, jako sednout si k recenzi nového alba „Land of the Ending Time“, které oficiálně představí finská Suotana 25. května, v žaludku se mi usadilo příjemné brnění, spojené s očekáváním. Suotana totiž očekávání probouzí. Asi stejně jako jiné kapely, které svým debutovým albem nadzdvihly fanoušky ze židlí a donutily je tleskat vstoje. Všichni, kdo jsme byli nadšení z prvního dlouhohrajícícího alba „Frostrealm“ teď napětím ani nedýcháme,protože druhé album s sebou vždycky přináší otázky. Bude tak dobré, jako první? Lepší nebo horší? Já už odpověď na své otázky znám. A fanoušci Suotany si je zodpoví za pár dní. Suotana patří mezi…

1 6 7 8 9 10 33