Prohlížíte: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Kultovní finská černota Horna je poslední dobou poměrně aktivní. Poslední vydaná řadovka „Hengen tulet“ sice vyšla v roce 2015, Horna se však začala aktivně věnovat vedlejším nosičům. Ty svojí kvalitou za alby rozhodně nezaostávají, což se u mnohých jiných skupin říci nedá. Na začátku letošního roku Finové vydali jedno splitko se švýcarským projektem Pure (za ním nestojí nikdo jiný, než Ormenos z Borgne, Deathrow a mnoho dalších). No a EP pojmenované „Kuolleiden kuu“. Rozhodl jsem se, že postupně představím a srovnám oba počiny. Když jsem poprvé uslyšel čtyřskladbové „Kuolleiden kuu“, vybavilo se mi právě „Hengen tulet“. Produkce a celkové vyznění…

Sázka na příjemnost. Red Eleven představují hodně chytlavý rock s výraznou složkou absolutní vymazlenosti. Vždycky jsem u nich měla pocit, že svou hudbu dělají jen tak mimochodem, pro zábavu. To se nezměnilo ani s posledním albem, které vyšlo u Inverse Records v březnu tohoto roku. EP „Fueled by Fire“ si na nic nehraje. Rockeři z finské Jyväskylä jsou dost tvůrčí, od roku 2009, kdy byli založeni, prakticky každý rok vyplní alespoň singlem, ale nešetří ani dlouhohrajícími nahrávkami. Poslední dlouhohrající album „Collect Your Scars“ z roku 2016 bylo hodně nadstandardní a kritika nešetřila chválou. I já jsem si na albu ujela a vytvořila si na něj…

Nějak už jsem nedoufala, že by Alghazanth ještě vydali album. Dlouhých pět let od posledního kousku „The Three-Faced Pilgrim“ naznačovalo, že expresivní symfonici v černém končí a zůstanou u sedmi dlouhohrajících počinů. Finové ale narušili symbolickou sedmičku a vstoupili do vztahu se sudými čísly. A jsou to oni. Poznávám je ve zvuku, poznávám jejich charakter, poznávám Alghazanth v celé šíři jejich rozepjatých, kožnatých křídel. „Eight Coffin Nails“ je rozloučení. Je to prý poslední album, které kapela vydá. Ráda bych věřila, že je tohle oznámení jen nová tortura a že není skutečné. Bylo to jako zjevení, slyšet „Vinum Intus“. Pořád je tím nejsilnějším poutem,…

Na konci loňského roku vyšlo slovenské pagan/blackové hordě Ramchat druhé album nazvané „Nepočaria!“. Debutem „Atrana“ si kapela okola Pavola „Hiraxe“ Baričáka nastavila laťku celkem vysoko, takže bylo na co navazovat. A Ramchat nezklamali! Hned úvodní „Tak si spomeň“ otvírá desku ve velkém stylu. Zpěvák Walki vás svým hlasem zválcuje a když se k němu přidá doprovodným hlasem Irina Zybina z Grai, dostává se celá píseň o level výš. Svůj um předvedou při sólech i oba kytaristé a tak „Nepočaria!“ láká do dalšího poslechu. Ten nabízí obrovskou nálož melodií, za které by se nestyděly ani věhlasnější spolky. Ostře řezané riffy dodávají…

Přiznám se, že polské kultaře Besatt poslouchám dlouhodobě, patří mezi moje velmi uctívané skupiny a vše co udělají, jim zhltnu i s navijákem, a to platí i o poslední řadovce „Anticross“, vycházející z útrob labelu Zero Dimensional Records v průběhu minulého roku. Ať už Besatt hráli svůj devadesátkový black  se „skřetím“ vokálem a samým Satanem a Bafometem, nebo vyrukovali s masivním, techničtějším a thrashem ovlivněným zvukem, vždycky v tom byl obsažen otisk Besatt. Pokaždé to mělo jakési nepopsatelné kouzlo. Každé období mělo jasně definovatelná pozitiva, jež nešla přehlížet. Jistě, některá alba byla slabší, jiná silnější, tak už to bývá. Hlavně v…

Člověk, který trochu sleduje (pop)kulturní dění si jistě všiml, že Tribulation jsou dnes horké zboží. Mluví se o nich nejen v rockovém a metalovém tisku a blogosféře, ale i v médiích s širším záběrem, jako třeba ve vlivné indie publikaci Pitchfork, video recenzi na Down Bellow zveřejnil také youtuber Anthony Fantano, který je pro některé metaláky chodící definicí hipstera. Tribulation k úspěchu taky pomohlo zařazení do různých nejen metalových playlistů na Apple Music a dalších streamovacích službách, což je dnes pro většinu hudebních posluchačů nejdůležitější způsob, jak objevovat novou muziku. Vrtá mi tedy hlavou otázka, co dělá kapelu, která vydala svůj debut…

S oznámením vůbec prvních detailů ohledně nového alba „Trident Wolf Eclipse“ a uveřejněním videoklipu „Nuclear Alchemy“ se spustila obrovská mediální masáž hodná jména Watain. I když jsou Watain mnohými zatracováni za prodělanou transformaci své dřívější hudební esence v epičtější a otevřenější výraz, který dosáhl bodu maxima s předchozí nahrávkou „The Wild Hunt“, člověk má jistá očekávání, ať už patří do toho, či onoho tábora. Ať už čeká na zázrak, nebo na ještě větší odklonění se od původního zvuku. V tomto případě se budeme dívat zpět do minulosti, ale bez přítomnosti oné temné přísady, jež činila z formace vedené Erikem Danielssonem…

Kvarforth je sám o sobě velice specifickým zpěvákem a hudebním skladatelem, který má navíc talent k hledání mistrovských muzikantů, jimiž se rád obklopuje, a to bylo a je základem pro nenapodobitelný hudební vzorec, jemuž se nikdy nikdo nepřiblížil a nikdy nepřiblíží. Díky tomu se ze Shining velice brzy stala uznávaná veličina (především alba „V – Halmstad“,  „VI – Klagopsalmer“ a  „VII: Född förlorare“ považuji za zásadní díla), avšak veličina s kontroverzním pohledem ze stran fanoušků i kritiků, za čímž hledejme především Kvarfortha. Co je hlavní, zde se na primitivní, stokrát ohraný black metal, který zní jako stá kopie toho a onoho, jednoduše nehraje…

Za každým albem stojí mraky práce a nejinak tomu bylo i u loňské novinky crossover/metal/core (vyberte si) kapely Bikkinyshop a jejich alba nazvaného „Posh“. Pod přesmyčkou slova shop se nachází jedenáct písní zabývajících se falešným luxusem, falší, pozlátkem… … a živou energií nabitou muzikou, která se narodila v bratislavském studiu Negative Tunes pod dohledem Jara Lukáča, grafiku měl na starost frontman Kurtizán z 25. Avenue Dan Kurz. Na „Posh“ nechybí ani hosté, třeba Jozef Czenda Urbánek nebo diva Ester Pavlů, se kterou se mohli fanoušci seznámit na předchozí desce „King’s Court“. Hlavní role však mají čtyři muzikanti, kteří tvoří Bikkinyshop.…

1 7 8 9 10 11 32