Nečekala bych, že redakce Obscuro.cz se tentokrát shodne tak monumentálně, ale Ledová ikona roku 2017 letos neměla konkurenci. Pravda, nejzářivější hvězdy finské scény si letos daly oddech a plánují alba až na příští rok, ale album, které naše redakce prakticky jednohlasně zvolila, by asi obstálo v jakkoli silné konkurenci. Ovšem i tento rok vzniklo ve Finsku velké množství vynikajících kousků. Deset nejzajímavějších a nejoriginálnějších vám předkládáme a pro jistotu jdeme rovnou na věc, protože vyhlašování výsledků je vždycky výborná zábava.
Wolfheart
Tyhjyys
Vyšlo: 3. března 2017
Label: Spinefarm Records
Poslední album Wolfheart nenašlo tento rok v naší redakci konkurenci, přestože vyšlo v první třetině roku a muselo tak čelit dlouhodobě konkurenci. I když fanoušci se slzou v oku vzpomínají na Before the Dawn, Tuomas Saukkonen si prosadil svou vizi a projekt Wolfheart nakonec uspěl. „Tyhjyys“ vsadilo na dynamiku, řemeslnou dokonalost v každém detailu, melodičnost, zdravou porci agresivity a styl. Výsledek je excelentní. Navíc, poprvé asi fanoušci nevnímají jen Saukkonena, ale i ostatní členy kapely, kteří jsou mu rovnocennými partnery. Precizní bubeník Joonas Kauppinen, hravý basák Lauri Silvonen a hlavně fenomenální kytarista Mika Lammassaari, to je spojení, které musí fungovat. Saukkonen jako týmový hráč funguje stejně dobře, ne-li lépe než v dobách svého samotářského postupu kupředu. Tyhjyys je především kvalitní a v tom spočívá jeho těžiště. Rozhodně si titul ikony dnešního roku plně zaslouží.
Recenze Obscuro.cz zde:
Hallatar
No Stars Upon the Bridge
Vyšlo: 20. října 2017
Label: Svart Records
Temné, truchlivé, atmosférické, silné a stylotvorné. Motiv osudové lásky se neproměnil v nudnou, stokrát vyprávěnou pohádku. Naopak Juha Raivio vytvořil nadčasové album, nesené svíravě hořkým hlasem Tomiho Joutsena a duněním pohřebního bubnu Gase Lipsticka. Krutá hudba, velice sofistikovaná a náročná na poslech potřebuje dostatečnou šíři, aby se rozvinula a dostatečnou hloubku, aby byla oceněná. Hallatar, to je metal v hodně luxusní formě. A „No Stars Upon the Bridge“ nezůstane jen poctou Aleah, ale zřejmě i v budoucnu zůstane výrazným představitelem nezmapovatelné finské melancholie.
Recenze Obscuro.cz zde:
Distress of Ruin
Insights EP
Vyšlo: 15. září 2017
Když jsem kdysi objevila Distress of Ruin, ani ve snu by mě nenapadlo, že jednou budu moct muzikantům z Joensuu gratulovat k úspěchu. Tohle překvapení roku 2017 mi vyrazilo dech. Kapela, která ještě nevydala ani jedno dlouhohrající album a která se při natáčení posledního EP „Insights“ potýkala s vážnými potížemi, ale dokazuje, že má obrovský potenciál. Osobně jsem opravdu velice překvapená, protože konkurence nebyla tak malá a že se Distress of Ruin dostanou mezi prvních pět nejlepších, to je opravdu nečekané. Nezbývá, než dravým nováčkům popřát hodně štěstí!
Recenze Obscuro.cz zde:
Mors Principium Est
Embers of a Dying World
Vyšlo: 10. února 2017
Label: AFM Records
Asi jediný zavedený klasik z naší desítky musel bodovat. Možná si fanoušci povzdechnou, že poslední albu, Mors Principium Est není nejlepší v diskografii kapely, ale přiznejme si, že toužíme po tom, aby hudba slavných melodiků zněla přesně takhle. Album je hodně vyvážené, vybroušené a sází právě na poznatelnost a potom na až obsedantně precizní provedení. Je pěkné poznat oblíbenou kapelu na první poslech, a přitom v její tvorbě najít spoustu nových prvků. Mors Principium Est vydali skvělé album, víc k tomu asi nelze dodat.
Recenze Obscuro.cz zde:
Ajattara
Lupaus
Vyšlo 12. května 2017
Label: Svart Records
Návrat legendy v plné parádně. Zlý Ruoja – Pasi Koskinen se vrátil a plive svůj vztek, svoje vlny nenávisti lidem do tváře. Zní to skvěle, protože album „Lupaus“ není jen stín alb nejslavnější éry black metalové Ajattary, naopak, je to možná jejich nejlepší počin. Srdcervoucí zloba od začátku do konce, prošpikovaná krví, temnotou a nekonečným prázdnem, to je srdeční záležitost. To, že album ozdobila jedna z frontmanových výtvarných prací je jen třešnička na černém dortíku.
Recenze Obscuro.cz zde:
Kaunis Kuolematon
Vapaus
Vyšlo: 31. března 2017
Label: Haminian Sounds
Album, které vyrůstá ze země a organicky se spojuje s nekonečnem. Kultivovanost, která se nebojí šlápnout do bahna, vykřiknout nebo si hrát, to je Kaunis Kuolematon. Stejně jako první album kapely je i novinka odrazem nejhlubších hudebních tradic severu, protkaných spoustou vlivů z celého světa.
Recenze Obscuro.cz zde:
Recenze: Kaunis Kuolematon – Vapaus. Nesmrtelná krása z Finska
Mustan Kuun Lapset
Saatto
Vyšlo: 27. ledna 2017
Label: Inverse Records
Asi neznáte tyhle „Děti černého měsíce“ a asi nejste sami. O druhé překvapení finské desítky se totiž postarala tahle naprosto neznámá kapela. Tedy, neznámá u nás. Ve Finsku je známá, už díky tomu, že se na scéně pohybuje nějakých těch dvacet let. Ovšem „Saato“ je naprosto vyvedené album. Spojení black metalu, country a melancholického rocku s něčím temně gotickým, vás chytne, i když zřejmě neporozumíte textům.
Recenze Obscuro.cz zde:
Red Moon Architect
Return of the Black Butterflies
Vyšlo: 19. května 2017
Label: Inverse Records
Křehká poezie chladného doomu v dokonalé souhře mužského harsh vokálu a ženského clean vokálu. Třetí dlouhohrající album Red Moon Architect je dlouhodobá polárka na finském melancholickém nebi a poslední album dokazuje, že naprosto zaslouženě.
Recenze Obscuro.cz zde:
Recenze: Red Moon Architect – Return of the Black Butterflies
Review: Red Moon Architect – Return of the Black Butterflies
Shade Empire
Poetry of the Ill-Minded
Vyšlo: 30. června 2017
Label: Candlelight records
Zvukový titán, který se nebojí experimentu. Shade Empire vědí, jak zaujmout, strhnout a chytit za srdce. A tohle velkolepé rozloučení geniálního hlasu Juhy Harju v kapele stojí za poslech. Poslední album finských hudebních obrů ukrytých v mlze uzavírá naši ikonickou desítku.
Recenze Obscuro.cz zde:
